Roverský Řád Rodu Sovy

Tres Kamenos hrajó muzikos

Jarní koncert skupiny Tři Balvany na mateřské scéně ve Vršovicích

fotogalerie

strana 2 z 2

Z tohoto srovnání vyplývá, že Balvani se rozhodně nebojí experimentovat a svou hru a zejména „sound“ se nebojí obohatit o velmi originální melodie a zvuky. Proto by bylo určitě přínosem pro kapelu, a snad i pro její publikum, kdyby se Balvani nebáli rozšířit svůj repertoár o nové autory. Balvani několikrát ukázali, že své kořeny mají ve folková hudbě. Poznat nové písně z oblasti folku dnes umožňují tlusté zpěvníky a pak také velmi obsáhlý archiv nahrávek ve formátu MP3, který mají Balvani uschován v zákulisí své mateřské scény. Kytarám, flétně a Volencově zpěvu by zajisté sedl velmi syrový a melodický folk s překrásně košatými básnickými texty karlovarské folkové legendy sedmdesátých a osmdesátých let, dnes polozapomenuté formace „Čp. 8“. Písně „Podzim“, „A co my“ nebo „Usínající město“ by jistě vnímavé balvaní publikum brzy oslovily. Volencově hlasu by sedl i Třešňákův Obraz Doriana Graye, kde je velmi nápaditý text překrásně doplněn jednoduchým hlasem kytary. Janek Dočekal by své kytarové mistrovství jistě neprohospodařil v písních Vladimíra Merty. Písně jako „Kecy“, „Astrolog“ nebo „Perníková válka“ by se v podání Dočekala a jeho kytary jistě staly ozdobou každého balvaního koncertu. U svého publika Balvani pravidelně bodují letitou písní skupiny Marsyas nesoucí jméno Marsyas a Apollón. Jistě by neškodilo, kdyby Balvani naposlouchali debutové album této české folkrockové legendy „Marsyas 1978“ a svůj repertoár by pak mohli obohatit např. o písně „Dívka z plakátu“, „Zmrzlinář“ nebo „Lilin tanec“. Vojtěch Vykouk by si určitě zasloužil pro svůj akordeon alespoň několik písní od Radůzy. David Volenec by se v textech a melodiích jako je např. „Čutora“, „Žlutý gladioly“ nebo „Stojí kámen stojí“ hlasově brzy našel a Vojta Vykouk by mohl naplno dokázat, že si s akordeonem velmi dobře rozumí. Zde je třeba podotknout, že Radůza už do Balvaního repertoáru pronikla písní Bremen. Od folkrocku Marsyas to není daleko k soulově bluesovému Michalu Prokopovi. Balvanům by slušeli písně Hospoda na věčnosti, Bitva o Karlův most nebo Blues o spolykaných slovech, které by po několika zkouškách v jejich akustickém provedení zněly velmi, velmi podařeně. A od Michala Prokopa již to je jen kousek k nefalšovanému bigbeatu. Balvani by se této kategorie rozhodně nemuseli bát, byť by to byl bigbeat akustický. Ale i Mister Bob Dylan občas odloží elektrickou kytaru a dá přednost šestistrunné španělce a foukací harmonice. Velmi pěkně by kapele zněly slavné bigbeatové vypalovačky Hudby Praha „Divoký srdce“, „Špinavý záda“ a „Pal vodsuď hajzle“.

Je otázka co by takovému výraznému posunu řeklo balvaní publikum. Kapela se zatím opírá o „klasické folkové publikum“. Folkaři právě takové publikum potřebují. Možná že „klasické folkové publikum“ je i důvodem toho, proč Balvani hrají v plně osvělených sálech, aby do svého hlediště dobře viděli a tváře publika nebyly skryty ve tmě. Díky jasnému rozpoznání reakcí svého publika mu pak Balvani mohou udělat maximální radost a potěšení. Jak takové publikum vypadá? Je okaté, vlasy mívá dlouhé nebo alespoň delší, obléká se ve stylu dávno odvátých šedesátých let, zpívá se svou kapelou a při písních mu obličej rozkvétá v květinu míru, blaženosti, spokojenosti, jednoty, porozumění a víry v lepší svět. Ano hádáte dobře, 99% balvaního publika tvoří dívky, folkové fans, které svou kapelu v přestávce a při závěrečném jamování pravidelně zásobují vynikajícími koláčky, dortíčky a dalšími laskominami.

Tři Balvany svůj koncert odehrály v dobré formě, ukázaly, že mají chuť hrát a experimentovat se svými nástroji a pokud budou dále pilně cvičit a nebudou se bát hudebně hledat budou se v budoucnu jen a jen zlepšovat. Věřme, že i balvaní publikum bude své idoly věrně následovat a dále připravovat ty skvělé dobroty, aby i osamělý muž v publiku, Lampa mohl zdárně nakrmit svůj nenasytný pajšl :-) Byl to vydařený nedělní večer.

stránky: 1, 2

účast: Lampa, Sokol a Friends & Fans Tří Balvanů

Fotky jsou tentokrát bez popisu