Roverský Řád Rodu Sovy

Tres Kamenos hrajó muzikos

Jarní koncert skupiny Tři Balvany na mateřské scéně ve Vršovicích

fotogalerie

strana 1 z 2

Konečně to vyšlo! Skoro po roce! Mediální zástupce kapely Tři Balvany Honza Žáček konečně poslal promo na Jarní koncert v dostatečném předstihu a já měl volno v kalendáři. Tož jsem v neděli večer nelenil a mazal do klubovny poslechnout si jak to Balvanům hraje a zní.

Kapela Tři Balvany zatím není kapelou autorskou. Balvani hrají přejaté písně z oblasti folku a trampské muziky. „Sound“ kapely je postaven na trojici kytar, které doplňuje akordeon a nově také zobcová flétna. V některých skladbách a písních je možné slyšet i bonga a různá chřestidla, která velmi pěkně doplňují tradiční zvuk kapely. Hlasem Balvanů je bezesporu David Volenec. Volencův zdravě syrový hlas dodává písním patřičnou sílu a dynamiku. V komornějších částech koncertu dostává prostor i velmi zajímavě zabarvený hlas Janka Dočekala. Davida Volence kromě zpěvu zdobí i poctivá hra na kytaru. Volenec své „zvučící dřevo“ rozeznívá v hutných tónech a nižších tóninách zejména folkových melodií, které Janek Dočekal zdařile doplňuje svou prstovou ekvilibristikou na hmatníku a mezi strunami druhé balvaní sólové kytary. Honza Žáček a jeho kytara pak mají za úkol držet rytmus a spojit zvuk Volencovy a Dočekalovy kytary do uším líbivé harmonie. Kytarový triumvirát doplňuje multiinstrumentalista Vojtěch Vykouk se svým akordeonem a zobcovou flétnou. V druhé části koncertu s Balvany několikrát vystoupil jako host i Honza Konečný se svými houslemi.

Balvani své koncerty tradičně zahajují Nohavicovou klasikou „Zítra ráno v pět“. Ve znamení písní Jaromíra Nohavici se také nesl loňský balvaní koncert. Trochu jsem se obával, že i tentokrát Balvani budou razit, dnes tolik rozšířené heslo, „Nohavici není nikdy dost“. Nic proti jeho textům a melodiím. Nohavica je vynikající textař a dobrý muzikant, ale trochu se mi přeposlouchal. Jako by Balvani vyslyšeli mé přání. Nohavicu párkrát sice zahráli, ale koncert byl tentokrát postaven na písních jiné české folkové legendy, Spirituál Kvintetu. Díky Vykoukově skvělé hře na flétnu se Balvanům velmi zdařile podařilo zahrát písně zejména z renesančního Kvintetovského období. Nejlépe zněly asi Dívka ve vinici, kde Vojtěch Vykouk exceloval se svou flétnou zejména v mezihrách a celé kapele se povedl i Trh ve Scarborough a Růžička.

Zobcovou flétnu Balvani několikrát použili i pro velmi netradiční aranže a zvuk notoricky známých písní. Dá se říci, že zobcová flétna byla velmi příjemným překvapením celého koncertu a Vojtěch Vykouk několikrát ukázal, že je schopen v písních velmi dobře zaimprovizovat a rozvíjet nápadité hudební kompozice, kterých nástroj, jakým zóbcová flétna je, poskytuje nepřeberné množství. První písní, kde byla flétna netradičně použita bylo brontosauří Jarní tání. Pozorní posluchači již zde mohli zaznamenat velmi zajímavé a zdařilé provedení této trampské klasiky. Ovšem naprostou senzací v tomto směru bylo provedení písní Rovnou (Greenhorns), Blátivou (Pacifik) a Jarní kurýr (Hoboes). Všem posluchačům trampské hudby jsou tyto písně jistě notoricky známé. Bratři Ryvolové by se jistě divili jak Balvani předělali jejich Jarního kurýra, který, stejně jako všechny písně Hoboes byly založeny na jednoduchém zvuku kontrabasu a temně a dunivě znějícím zvuku ryvolovských gibsonek. Tony Linhart by byl asi také překvapen jak zní flétna ve starém pacifickém hitu a Greenhorni by mohli slyšet jak flétna nahradila v jejich tradicionálu foukací harmoniku. Nebojme se v tomto případě srovnat nápadité balvaní aranžmá, výše uvedených písní, s kousky třeba takového muzikanta jakým byl Frank Zappa. Vzpomeňme například jeho velmi zdařilou předělávku veleznámé písně Stairway To Heaven od Led Zeppelin, kde úvodní slavný kytarový part Jimiho Page nahradil partem pro plechy. Na slávě Stairway To Heaven to rozhodně neubralo.

stránky: 1, 2

účast: Lampa, Sokol a Friends & Fans Tří Balvanů

Fotky jsou tentokrát bez popisu