Roverský Řád Rodu Sovy

Berlín 2005 - Der Teppich für Dora

Druhý roverský výpad do Berlína

fotogalerie

strana 2 z 2

Sobota

Po snídani se opět vypravujeme do víru německé metropole. Tentokrát nejdříve míříme do západoberlínské čtvrti Charlottenburg, kde si prohlížíme zámek a přilehlý park. Nejvíce nás zaujala skupinka lidí, kteří pod dohledem trenéra (!) trénovala „nordické chození“ (chození s trekovými hůlkami)... Po prohlédnutí parku jsme se vydali na metro, ale po sto metrech jsme narazili na sbírku Pabla Piccassa a Paula Kleea a Žíha nás strhnul k její prohlídce. Nakonec se to velmi vyplatilo. Už Piccasso byl občas docela síla (nejvíc utkvěl v paměti asi portrét „Dora“) a vyjádřit sílu některých obrazů Paula Kleea je téměř nemožné. Nejvíce zaujaly takové perly jako „Feur beim Vollmond“ (Oheň při úplňku) a „Teppich“ (Koberec), který by nakreslilo každé malé děcko... Zvláště postarší členové naší expedice nevěřili svým očím...

Po shlédnutí klenotů světové moderní malby jsme zjistili, že zakoupený lístek platí i do protějšího Egyptologického muzea naproti. Rozhodli jsme se ho krátce navštívit, hlavně kvůli bustě „nejkrásnější Berlíňanky“. Královna Nefertiti ovšem nebyla doma, jelikož se s celým muzeem stěhovala do nových prostor. Samotná královna trůnila na speciální výstavě kdesi u Potsdamer Platzu, kam jsme se již nevypravili. Po tomto faux pas ze strany egyptské královny jsme se vypravili na bleší trh. Trh se nachází nedaleko vítězného oblouku na hranici parku Tiergarten. Dá se tu koupit kdeco - známky, knihy (to sháním hlavně já), mince, staré zámky a kliky (ale i samotné klíče), stará dětská knížka v češtině (Pusťte basu do rozhlasu - 80€) nebo příšerná socha koně. Po půlhodince máme trhu dost a S-Bahnem se přesunujeme o kus dál.

Vystupujeme na stanici „Leister Bahnhof“, kde se buduje supermoderní hlavní berlínské nádraží. Ještě není ale dostavěné. Od staveniště se přesunujeme k budově kancléřství. Někomu se zdá docela pěkná, někomu dost strašná. U budovy si dáváme oběd. Po obědě ale ještě neopouštíme vládní čtvrť - jdeme navštívit Reichstag (přesně řečeno skleněnou kopuli, která na něm trůní). Koukli jsme se na fotky z historie Reichstagu, proběhli se po spirále nahoru a dolu, vyfotili, co se dalo, a Reichstag opět opustili.

Z samého centra města se přesunujeme o něco jižněji, aby i Lucka viděla slavný Checkpoint Charlie, z kterého se hlavně stala turistická atrakce. Muzeum tentokrát vynecháváme. Od bývalého přechodu mezi Východem a Západem se snažíme probít na Zoologischer Garten, abychom zde koupili něco k pití. Po cestě na „stanici ZOO“ narážíme na památník českým imigrantům z 17. století (taková podivná obrovská koule - popisky jsou i v češtině). Po nakoupení zásob využíváme linku 100 (autobus, který projíždí okolo nejvýznamnějších památek v centru Berlína). Chceme se dostat zpátky na Východ na Alex. U našeho autobusu se ale bohužel porouchaly dveře, a tak musím čekat na další, strašně narvaný. Nakonec jsme se dostali i na Alex, kde nasedáme na U-Bahn a odjíždíme na sever, do čtvrti Prenslauer Berg, která má mít neopakovatelnou atmosféru.

Prenslauer Berg nás příliš nenadchl. Nejvíce zklamal Sokola, který o něm četl, ale to byla tato městská část ještě neopravena a dalo se tu prý vidět ledacos. To, co jsme viděli my, se nikterak nelišilo od běžné čtvrti. Už se stmívá a my se tak na chvíli uchylujeme do jedné hospůdky - s Žíhou zkoušíme pravé mnichovské. Po doplnění sil jdeme zpět na metro. Vede nás Žíha a snad i proto jsme si prohlídli Prenslauer Berg o něco víc, než jsme chtěli. Vracíme se zpět na Potsdamer Platz, abychom se tu mrkli i v noci. Odtud ještě jednou k Bráně, abychom i tu viděli za tmy. Od Brány táhne spousta lidí, protože zde proběhl dětský festival, kde mimo jiné vystoupila Ruslana z Ukrajiny (poslední vítězka Eurovision...). I proto narážíme na několik hloučků bavících se Rusů. Jsme mrtví. Rychle na S-Bahn. U-Bahn. Noční autobus. Kemp. A spát.

Neděle

Vstáváme, definitivně balíme a platíme. Berlínem se probíjíme na jih. Naším cílem ale ještě není Praha, nýbrž technické muzeum, které se nachází na místě bývalého nádraží a zaujímá několik budov. Expozice jsou obrovské, exponátů je hafo a skoro všude jsou sluchátka a namluvené texty by člověk mohl poslouchat několik dní. My si hlavně prohlížíme nejnovější expozice - lodě, letadla a nějaké rakety. Mě nejvíce zaujala expozice věnovaná berlínskému leteckému mostu. K vidění jsou ale vidět i skoro všechny stroje Luftwaffe (Sokol vše náruživě fotí). Na závěr doslova ještě probíháme dvě obrovské haly narvané asi tak šedesátkou lokomotiv a vagónů. Žíha se ještě kouká do pivovaru, Lucka k větrnému mlýnu, Sokol ke kovárně a já znaveně pozoruji zlaté rybky v nádrži. Něco před jednou muzeum opouštíme. Sokol si jde ještě naposled vyfotit kolem projíždějící S-Bahn.

Proplétáme se Berlínem na jih, na prvním rastu zastavujeme a obědváme. Pak už náš jen čeká cesta domů. Drážďany objíždíme po novém dálničním okruhu (už se nejede skrz město). Po vyšplhání se na krušnohorský hřeben jde už vše po másle. Dubí. Teplice. Praha. Vršovice. Strašnice. Řevnice.

stránky: 1, 2

účast: Sokol, Lucka, Žíha, Glum

zapsal: Glum

Srovnejte s fotkami z roku 2000.