nepřihlášen/a | přihlásit

Berlín 2005 - Der Teppich für Dora

21. - 24.4.2005

Druhý roverský výpad do Berlína

strana 1 z 2

Čtvrtek

Po mnoha letech jsme se rozhodli znovu navštívit německou metropoli. Tentokrát se nás ale ve čtvrtek u klubovny okolo třetí schází o poznání míň - Sokol, Lucka, Žíha a já. Já přijíždím o něco později, protože probít se s autem Prahou mi činí trochu potíže. Naloďujeme se a nejrychlejší možnou cestou opouštíme Prahu, abychom na jejím okraji zakotvili v hypermarketu, kde si kupujeme proviant do Německa. Po nakoupení hromady jídla skládáme vše do auta a cesta pokračuje dál. Jede se pěkně - aut není moc a počasí taky ujde (takové nerozhodné polojasno). Projíždíme Českým Středohořím, zkoumáme, která hora je která, prohlížíme si obyvatelky Dubí u Teplic a nakonec se vyšvihujeme na krušnohorský hřeben. Na hranici děláme problémy spíše my, tím že žádáme o razítka do pasů (kvůli pojištění). I s razítky v pasech vjíždíme okolo sedmé do Německa.

Cesta do Drážďan je tradičně utrpení. Plížíme se úzkým údolím jednou dlouhou vesnicí. Po hodině už vidíme saskou metropoli a hypermarket „real“, kde doplňujeme proviant o německé produkty (jeden produkt jsme s Žíhou v krámu ihned rozbili...). Při prokousávání Drážďanami ztrácíme na chvílí cestu a prohlížíme si tak jednu z mála zachovalých předválečných drážďanských čtvrtí. Cestu jsme nakonec našli, úspěšně najeli na dálnici ve správném směru, nevydali se do Zhořelce, ale správně na sever do Berlína. Jízda po dálnici je, jak jinak, dost monotónní. Veseleji je až navečer, kdy se dostáváme na okraj Berlína. .

U pumpy, kde dálnice zatím končí, vypracováváme plán průjezdu Berlína (náš kemp je totiž spíše na severu Berlína, mezitím co my jsme samozřejmě přijeli z jihu). S Žíhou jakožto navigátorem se vrháme do berlínských ulic. Následuje prohlídka centra Friedrichshainu, jedné odlehlé berlínské čtvrti...

Nakonec jsme se ale přeci jen zorientovali a probojovali se na „vnitřní“ berlínskou dálnici. Po ní už si to frčíme pěkně na sever, abychom již bez problémů přistáli na malém poloostrůvku, kde se nachází náš kemp. Jelikož je už něco po desátý, je kemp zavřen. Chvíli po něm bloudíme hledaje místo vyhrazené pro stany. To jsme nenašli, a tak jsme stan postavili na jednom z mála kousků trávy, který jsme našli. Jíme, někdo se snad i myje, a jdeme spát. .

Pátek

Ráno je docela studené, ale vypadá to, že přes den bude jakžtakž hezky. Vaříme snídani, myjeme se a plánujeme, kam se vydáme. Nevím, jestli to bylo tím, že jsme vstali poměrně brzo (7:30), nebo tím, že se ve stanu rozlézá plíseň, protože ho někdo zabalil mokrý, ale fakt je ten, že jsme celý den byli poněkud otupělí... Stan musíme koneckonců přesunout, neb jsme ho postavili na místě, kde jsme neměli, a kolíky jsme tak prý ohrozili nějaké dráty v zemi. Jinak je správce kempu docela milý - akorát by nám mohl dát slevu pro studenty.... .

Pěšky odcházíme na jih, k nejbližší stanici metra. Už zde Sokol zahajuje svojí fotografickou mánii, která spočívá hlavně ve fotografování všechno, co jezdí po kolejích. A v Berlíně je toho opravdu mnoho (staré s-bány, nové s-bány, několik verzí ú-bánu, regionální vlaky, rychlíky, expresy a občas nějaké to é-céčko). Metrem (kde Sokol blýská řidičům do očí) se posouváme na S-Bahn, který se necháváme odvézt přes celé centrum až do bývalého východního Berlína. Dvě stanice za centrem Východu, Alexander Platzem, vystupujeme a jdeme na Karl-Marx-Allee, ulici v echtsocialistickém stylu - vysoké paneláky (ale obložené dlaždičkami) apod. Je to docela zajímavé, i když nedostavěné (na ty největší perly se bohužel nedostalo...). Dorážíme na Alexander Platz, který je hnusný jako vždycky. .

Z Alexu jdeme dále na západ. Míjíme televizní věž a dostáváme se tak k Neptunově fontáně před Červenou radnicí (sídlo berlínského starosty). Zde trochu odpočíváme. Počasí je stabilní - stále polojasno. Potom zacházíme do Nikolaiviertel, jediné berlínské čtvrti, kde zbylo několik starých, ještě středověkých, domů. Čtvrť ale není příliš veliká, jedná se vlastně jen o náměstí kolem kostela (ten je opravdu starý - cca 13. století). Prohlížíme si staré domy a vcházíme i do kostela. Interiér za moc nestojí, probíhá zde ale výstava jakéhosi berlínského malíře. Jeho jméno si nepamatuji, ale vzhledem k jeho výtvorům, to není ani škoda. Po prohlídnutí Nikolaiviertel se přemisťujeme před Palác republiky, ohyzdné stavbě vybudované komunisty na místě bývalého kurfiřtského paláce. Palác je ale uzavřen, protože je nebezpečný svému okolí (azbest apod.). Před palácem na náměstí je možno ještě spatřit balkón, z kterého Karl Liebknecht vyhlásil německou republiky rad (aby ho později zastřelili...) a probíhající vykopávky zbytků kurfiřtského paláce. .

Oběd si dáváme před Berlínským dómem, kde si ve fontáně myji jablko (přitom jsem umyl trochu i sám sebe). Po obědě vtrháváme do Starého muzea, abychom z něho ihned vyklusali, protože to, co chceme vidět (totiž nějaké malíře 19. století) se nachází ve Staré galerii. Ve Starém muzeu jsou antické sbírky.

Platíme vstup, necháváme věci v šatně a vrháme se do galerie. Plánek expozic daný nám u vchodu neodpovídá bohužel příliš realitě, ale to nevadí, protože galerii procházíme stejně celou. Moc toho tady zase není (alespoň se z toho člověku nedělá zle). Nejvíce se mi líbily obrazy německého malíře Schinkela, který byl i současně architektem, a tak často kreslil zvláštní romantické ohromující stavby.

Po prohlídce galerie jsme se obligátně (alespoň pro toho, kdo byl v Berlíně vícekrát) vydali do muzea Pergamon. Zde se nacházejí sbírky starého Předního východu a antiky (z té hlavně sochy, sloupy a brány přivezené z Malé Asie). Všemu vévodí velký pergamonský oltář, Ištařina brána z Babylónu, islámská pouštní pevnost a celé řady chetitských a asyrských lvů. U vchodu na nás čeká novinka v Pergamonu - totiž vysoce sofistikovaný automatický průvodce. U většiny exponátů se nachází symbol sluchátek a číslo. Po zadání čísla do kouzelné krabičky se na váš už line příjemný hlas pojednávající o dávných časech (bohužel ne v češtině). Povídání je vskutku zajímavé, ale je ho příliš mnoho. Nejlepší by bylo si krabičku ukrást a pouštět si to večer před spaním...

Po naprostém vyčerpání v muzeu se vydáváme dále na Západ. Na Bebelplatzu nacházíme pomník upomínající na pálení knih nacisty v roce 1933. Myslím, že se líbil všem... Poté jdeme už k Braniborské bráně. Tam je pěkně živo. Právě odtamtud odjíždí berlínský hokejový tým oslavující zisk mistrovského titulu. Aniž bychom tedy chtěli, viděli jsme německý mistrovský pohár!

Prohlížíme Braniborskou bránu a nedaleký nový pomník evropským Židům. Není ale bohužel ještě otevřený. Otevření je plánováno až na 9. květen. Koukáme se tak alespoň přes plot (následuje odborná debata o architektuře). Pěšky jdeme na Potsdamer Platz, abychom se pokochali zdejší moderní architekturou. Nejlépe dopadlo Sony Centre - náměstíčko zastřešené skleněnou konstrukcí evokující cirkusový stan. Odtud odjíždíme autobusem na Zoologischer Garten, kde si již jen prohlížíme Gedächtniskirche, navštěvujeme supermarket a, jelikož jsme utahaní, odjíždíme zpět do kempu.

Zde si dáváme večeři, sprchu. Žíha se pak se mnou ještě usazuje asi na hodinu v koupelně (jediném teplém místě), abychom ochutnali trochu německého piva.

stránky: 1, 2

účast: Sokol, Lucka, Žíha, Glum

zapsal: Glum

Pro zájemce několik základních informací:

Doprava

„Mezistátní“
Tam i zpět autem po trase Praha – Teplice – Cinovec – Drážďany – Berlín (v 4 lidech nás to přišlo za benzín na 450 Kč na osobu)

Po Berlíně nedostižným systémem MHD (U-bahn, S-bahn, autobusy, tramvaje)

V našem případě jsme použili tzv. Kleingruppenkarte což je celodenní jízdenka pro max. 5 osob za 14 Euro na všechny prostředky berlínské MHD.

Aktuální podrobnosti o berlínské městské dopravě (plánky, ceny jízdenek atd.) na www.bvg.de.

Ubytování

Bydleli jsme ve stanu v campu „Camping am Wasser“ Gartenfelder Strasse 1, Berlin-Spandau. V campu je veškeré sociální zařízení. Leží na špičce ostrova mezi 2 berlínskými vodními kanály. Cena za osobu na 1 noc byla 8 Euro. V campu je možné spát i v malém hotelu. Z campu je to cca 20 min. pěšky na stanici U-bahnu Paulsternstrasse (linka U7). K U-bahnu je možné se přiblížit také autobusy (U7, Haselhorst) 133 a X33 které mají stanice před a za Tegeler Brücke u kterého je odbočka do campu z ulice.

Pro ty kdo mají rádi klid při spaní je třeba zmínit, že camp je v těsné blízkosti letiště Tegel. Komu vadí rachot leteckých motorů asi by měl hledat ubytování jinde.

Aktuální podrobnosti na www.city-camping-berlin.de.

Co navštívit

Kam se v Berlíně podívat by vydalo na tlustou knihu. Uvádíme pouze zlomek možností:

Kaiser Wilhelm Gedächtniskirche symbol města a bývalého Západního Belína
Reichstag (Říšský sněm) sídlo dolní komory německého parlamentu s novou skleněnou kopulí. Z kopule je pěkný výhled na město. Vstup je zdarma. Nenechte se odradit frontou zájemců. Na kopuli se pouští ve skupinkách. Čekací doba cca 30 minut. Podrobnosti na www.reichstag.de.
Náměstí Potsdamerplatz moderní budovy ze skla a oceli. Architekti měli dovoleno se vyřádit dle libosti.
Německé technické muzeum. Vstupné plné 4.50 Euro, studenti 2.50 Euro (velké expozice letectví Me 109, Me 110, Fieseler Storch, V1, DC3 rozinkový bombardér, železnice, lodní doprava ...) Podrobnosti na www.dtmb.de.
Braniborská brána
Alte Nationalgalerie + Pergamonmuzeum 2 muzea z tzv. Muzejního ostrova. Ve Staré galerii např. malá sbírka impresionistů v Pergamonmuzeu např. Pergamonský oltář vrchol helénistického sochařství, Ištařina brána z Babylónu, archeologické sbírky z období Chetitské říše ... Vstupné na tzv. Tageskarte (platí pro všechna muzea na ostrově) plné 8 Euro, studenti 4 Euro.
Museum Berggruen (naproti zámku Charlottenburg). Sbírka obrazů Pabla Picassa, Henri Matisse a Paula Klee. Vstupné plné 6 Euro, studenti 3 Eura. I tato vstupenka opravňuje ke vstupu do dalších muzeí v blízkosti. Podrobnosti zde.
Červená radnice
Neptunova kašna
Televizní věž na Alexandrplatz + Karl Marx Allee. Bývalé centrum a hl. třída Východního Berlína.
Checkpoin Charlie (přechod na bývalé ZDI)
Bludiště desítek stanic U-bahnu (stařičká podoba st. Unter den Liden, Wittenbergplatz st. ve stylu Art deco, Mohrenstrasse st. je vykládána mramorem z bývalého Říšského kancléřství ...)
a mnoho dalšího ...

Berlín na webu a v knihách

Kapesní průvodce Berlitz – Berlín (vydavatelství ROTOM, Bučovice 1999)

útlá knížečka, kde najdete to nejpodstatnější o orientaci, památkách atd.; kdo má však rád podrobnosti musí hledat jinde

Jaroslav Rudiš – Nebe pod Berlínem (nakladatelství Labyrint, Praha 2002)

čtivá knížka pro živé i mrtvé – rockové příběhy z berlínského metra; volné vyprávění s hrabalovským citem pro jazyk ušpiněný životem; NDR, umělohmotní indiáni, Dean Reed, pád ZDI ... (aspoň tak to hlásá záložka knížky)

Tanja Dückersová – Zóna Berlín (nakladatelství Odeon, Praha 2004)

román o mnohotvářnosti Berlína na konci devadesátých let

Oficiální stránky Berlína (německy) www.berlin.de

Trocha historie (česky):
Berlínská blokáda 1948 – 49
Berlínská zeď
Berlín na Wikipedii
Germania – Nový Berlín

Zajímavosti z berlínské MHD (česky):
U-bahn
S-bahn
Ostatní

Poznámka

Výše uvedené informace pokládejte pouze za jakýsi „nástřel“. Informace zde uvedené byly získány na základě osobní zkušenosti a ne všem mohou vyhovovat.

Kaiser Wilhelm Gedächtniskirche. Kostel je jedním ze symbolů Berlína. Berlíňané mu přezdívají Zlomený zub. Za války byl vybombardován Spojenci a poškozen dělostřelectvem Rudé armády.
Symbolem východního Berlína byla 365 m vysoká Fernsehrturm z roku 1969. Pohled z Karl Marx Allee.
Karl Marx Allee bývala jednou z hl. tříd východního Berlína. Její východní část je postavena ve stalinistickém stylu 50. let. Západní část už lemují typické endérácké paneláky. Na střechách mají staré reklamy  ještě z časů RVHP.
Pověstná gigantická endérácká sídliště východního Berlína se táhla z periférií města až do samého centra. DDR ist schon 15 Jahr Todt, ale paneláky zůstaly. Beton je věčný.
Berlín město Míru! Opravdu to Wilhelm, Walter, Erich a Egon mysleli upřímně? Ruské tanky rozehnaly pokojné protesty v roce 1953, Volksarmee harašila zbraněmi od roku 1961 na „Zdi“ a hoši ze STASI měli k humanismu asi tak blízko jako my na planetu Pluto.
Kaffee Moskau na Karl Marx Allee je vyzdobena mozaikami poplatnými době vzniku kavárny. Mají se to ale všichni ti dělníci, rolníci a pionýři v tom socialistickém světě na obraze rádi. Žijí v míru a blahobytu. Nemají hlad a nic jim neschází....
Berlínský Dóm a Fernsehrturm
U-bahn podzemní svět žijící vlastním životem
U-bahn kilometry kolejí, tunelů, stanic, perónů, schodů a vůně téru v nejstarších částech podzemního labyrintu v Nebi pod Berlínem. Pane Rudiš díky za tu knížku.
Kochstrase, stanice U-bahnu u „Zdi“
Slavný Checkpoint Charlie. Pozor opouštíte americký sektor!
Checkpoint Charlie jeden z 8 přechodů na „Zdi“ mezi západním a východním Berlínem
„Zeď“ už je minulostí. Zbyla po ní jen „kamenná čára“ pro turisty
Berlínské technické muzeum – slavný „Mezek“ Messerschmidt Me 109
Berlínské technické muzeum – motory raket A4 tzv. V2 které vyráběli vězňové koncentračních táborů v podzemních továrnách
Berlínské technické muzeum – tzv. zázračné zbraně Třetí říše. V popředí neslavně proslulá V1 (Fi 103)
Slavná DC – 3 zde přímo jeden z pověstných „Rozinkových bombardérů“ z časů Stalinovy blokády západního Berlína v letech 1948 – 49
Reichstag – Říšský sněm sídlo dolní komory německého parlamentu
Ve skleněné kopuli Reichstagu
Zrcadla v kopuli Reichstagu
V zrcadlech Reichstagu
Sonny centrum na Potsdamer Platzu
Exodus – současné berlínské umění
Lucka
Děti ze stanice ZOO
Ačkoliv U-bahn je podzemní dráha, občas vedou jeho linky po mostech na povrchu. Třeba U1 u výtopen bývalého Anhalter Bahnhof (dnes Berlínské technické muzeum).
S-bahn mladší a rychlejší bratříček pod zemí jezdícího U-bahnu
S-bahn řítící se večerem ve východním Berlíně
Berlínské technické muzeum – silák z kolejí „MOTOR“
Berlínské technické muzeum – slavný JU 52
Berlínské technické muzeum – „Rozinkový bombardér“ na skle
Pergamon muzeum – nápis krále Nebúkadnesara II. na Ištařině bráně
Pergamon muzeum – Ištařina brána
Muzeum Berggruen – Paul Klee/Der Teppich
Muzeum Berggruen – Pablo Picasso/Žlutý svetr
Alte Nationalgalerie – Henry Toulouse Lautrec/Mim
Alte Nationalgalerie – Claude Monet/??? ach ta paměť

Srovnejte s fotkami z roku 2000.

TOPlist