Krakov, ne Varšava, teda taky ne, ale Vratislav!
29. 4. - 1. 5. 2016Abychom stále nejezdili do stejných měst, a s ohledem na Polsko to znamená hlavně Krakov, rozhodli jsme se vyrazit do Vratislavi, alias Wrocławy. Nicméně řadě z nás se to stále pletlo a místo o hlavním městě dolního Slezska mluvili tu o Krakovu, tu o Varšavě.
strana 2 z 2
Zatímco se ostatní chystají na kutě, Glum se vrací do hospody s fotbálkem. Tady mezitím začal velmi zajímavý koncert. Bohužel ale bylo plno, takže nakonec si dal jen jedno pivo a zamířil zpět. Aby se ale ještě trochu prošel, vzal to přes Solné náměstí, kde jsme přes den narazili na antikvariát. Kupodivu probíhá v antiku nějaká zábava a mají tam i vlastní pípu. Glum se chvíli zdržuje, dává se do řeči s polským DJem, který překvapivě také zná některé ruské hity Viktora Coja. Slova dalo slovo, pivo pivo, a nakonec došlo i na nějaké to křepčení na stole. Po cestě ještě Glum kupuje Zuzce kytky, aby měla radost. Mikeš ovšem telefon nebral, a tak nakonec dolů k domovním dveřím musela ve svém pyžámku právě Zuzka. Z toho radost neměla vůbec a ani chudák kytka to nezlepšila.
neděleNakonec jsme vstali všichni. Snídáme, probíráme zážitky a přemýšlíme, co se zbytkem času ve Vratislavi. Vlak zpět do Čech jede asi až ve tři odpoledne. Zuzka trochu brumlá - kytka se jí asi furt nelíbí. Naštěstí se ale konverzace brzo vrací k povedené historce, ve které figuruje Eliška, dort, Šakalovy narozeniny, balkón a Šakal. Nakonec se rozdělujeme na tři skupiny. Mikeš, Eliška a Glum jdou zpátky k Odře, aby si ještě užili sluníčka na pontonu. Max se mezitím prochází po vlastní ose a stejně tak Zuzka. Ta chce hlavně omrknout sraz kytaristů alias pokus o zápis do Guinessovy knihy rekordů jako nejvyšší počet kytar hrající v jeden okamžik tu samou písničku.
Okolo dvanácté se potkáváme všichni a jdeme ještě do vkusné kavárny. Pak už jen bereme věci, pochodujeme na nádraží, kupujeme něco dobrého na cestu (Eliška třeba polské pivo pro Šakala), nakonec i všichni nacházíme vlak (je krátký a stojí až vzadu na dlooouhé koleji) a nakonec Vratislav opouštíme.Drobný problém je, že klíč od bytu, který jsme nemohli o několik hodin dříve najít, se objevil v Glumově kapse. Slečna spravující byt z toho vůbec není nadšená a chce, aby se klíč neprodleně vrátil do Vratislavi. To se s každým úderem o pražce jeví jako stále méně pravděpodobný. Hlavní problém je v tom, že noví nájemníci vědí, že jedna sada klíčů chybí (správcová jim to sama řekla…) a oni se bojí nechat si v bytě notebook. Argument, že kdyby člověk chtěl věci ukrást, stěží se přízná k tomu, že klíč má, moc nepomáhá. Nu nic za chvíli se spojení úplně samo od sebe přerušuje a klíč se do Vratislavi vrací o den později českou poštou.
Po cestě postupně vypíjíme zásoby do vlaky a pak taky trochu piva, které Eliška koupila Šakalovi jako dárek. Díky, Šakale, že ses rozdělil. Podstatná část debaty se točí okolo budoucnosti naší party a faktu, že brzy nám pohodičku naruší jistě nějaké děti. Jak cesta pokračuje a hladina alkoholu v krvi stoupá, rojí se čím dál tím lepší nápady. Nakonec jsme se dohodli, že nejlepší by bylo mít děti v jeden okamžik, což vede k dohodě o synchronizaci orgasmu ten večer… Problém je, kdo se kdy dohrabe domů, natož k aktu a vyvrcholení. S Mikešem je to vůbec problém. Tak snad někdy jindy. Tehdy ovšem ještě nikdo netušil, že Zuzka už těhotná byla…
účast: Mikeš, Glum, Zuzka, Eliška, Max
zapsal: Glum
foto: Mikeš