nepřihlášen/a | přihlásit

Slavonicko – Velikonoce 2017

15. - 17. 4. 2017

Dlouho jsme dumali, jak pojmout letošní Velikonočku. Jestli do ní třeba nějak nezakomponovat naše stále početnější ženy. Nakonec jsme se rozhodli pro chodící klasiku, tzn. bez nich. Stejně by nám akorát kecaly do karet…

strana 1 z 2

sobota

Vlakem jedeme z Prahy až kousek za Jindřichův Hradec, konkrétně do Rodvínova. Počasí je akorát – neprší, ale ani příliš nesvítí – takže si to vcelku nerušeně štrádujeme na jih, abychom se v obci Jindřiš napojili na Hamerský potok a Jindřišským údolím došli k Ratmírovskému rybníku. Kousek před zříceninou hradu Vítkův hrádek (tak to stojí v mapě) nad námi projíždí slovutná jindřichohradecká úzkorozchodná dráha. Škoda, že jsme nakonec pozměnili plán a cesta touto technickou perlou vypadla. Snad někdy příště ☹

Na Vítkův hrádek se z údolí sápají jen Šakal, Karel a Glum, protože Padák tady prý někdy už byl (dříve sem s oddílem jezdili často), někdo musí pohlídat batohy a taky je to do kopce, přece ne? Z hrádku moc nezbylo, a tak hlavně řešíme, jak že to z něho mohla vést tajná chodba do stavení na druhé straně údolí. Vzdálenostně by to jistě ještě šlo, potok také není problém, ale přece jen jsme nad vesnicí Blažejov, kde měla chodba ústit, dost vysoko. Nu, nevyřešili jsme to, radši nasbírali šišky a házeli je v Padákově směru (žádná k němu nedoletěla).

Penzion v Malém Ratmírově je zavřen, což saje. Naštěstí je na druhé straně kemp, kde o něco později sajeme my. Prvek štěstí hrál velkou roli, protože v tento den se kemp probouzel ze zimního spánku a hospoda poprvé v roce otvírala. I tak jsme si museli chvilku počkat do 14:00. Pivo je fajn, strava méně (utopenci a křupky) a je tu trochu zima. Na rozehřátí si dáváme jednu partičku shitheada.

Okolo 16:00 se objevuje zajímavý nápad, že ještě zjistíme, kdo je shithead tentokrát (tzn. kdo prohraje poosmé), a abychom si užili Jindřichohradecku jak se sluší a patří, pojedeme něco po 17:00 úzkorozchodkou (jupí ). Ta má za rohem stanici a o několik kilometrů dál nás může vyhodit jen kousek od plánovaného nocležiště. Paráda, hrajeme shitheada, dáváme si ještě jedno a pak jdeme na vlak. Úzkorozchodka za zdržení stála.

Po relativně dlouhé cestě krokem se vláčející úzkorozchodným zázrakem techniky si nedaleko od místa, kde dodnes pomník připomíná jednu eskapádu Járy Cimrmana, nakonec schůdné (lze na něm ale i ležet) tábořiště a táboříme.

neděle

K snídani jsou mimo jiné sušenky od Alenky. Počasí nic moc, ale jde to. Jen občas spadne nějaká ta kapka a my se po spakování vydáváme přes Kaproun do Terezína, jedné z nejmalebnějších vesnic okolního kraje. Terezín je také poslední českou vesnicí na naší cestě, protože kousek za ním začíná Morava, jak zdůrazňuje hraniční kámen kousek za vesnicí. V Terezíně také u silnice leží vrbové proutí, které si bereme, abychom vlastnoručně upletenými pomlázkami nahradili našim ženám, že jsme je nechali doma.

Z Terezína jdeme na severovýchodovýchod na Jakubovu rozhlednu. Na žulový balvan Ďáblova prdel sereme, což v tomto kontextu není sprosté slovo. Je ale prostě trochu z cesty a nás láká funglnová rozhledna, ze které už zanedlouho koukáme do kraje. Nahoře pěkně duje, ale dole je naštěstí teplo, a tak se můžeme v klidu pustit do pomlázek. Tedy až na Gluma, který radši jen radí a sám nic neplete. Nakonec ale za pomoci internetu s Karlem upletli docela slušnou metlu. Glum si nakonec bere jen pár malých větviček, aby se později pokusil uplést velmi malou pomlázku. Záměr to byl hezký...

stránky: 1, 2

účast: Glum, Padák, Karel, Šakal

zapsal: Glum

Kůň
Cesta přes barokní most v Jindřiši
Šakal a Karel se zlomeným prstem
ShitHead
Der kommissar
Moc slyšet to teda není...
Jízda úzkokolejkou
Jízda úzkokolejkou
Karel a Šakal v Kaprounu
Po ránu se ze spacáku nechce
Hraniční kámen Čechy-Morava
Lov na proutky úspěšný
Rozhledna U Jakuba
Rozhledna U Jakuba
Vítr z hor
Glum přítel zvířat
Ani špatné počasí nám náladu nezhoršilo
Glum v Dolním Bolíkově
TOPlist