nepřihlášen/a | přihlásit
Sobota 3. 4. 2010
V sobotu se scházíme na Hlaváku, abychom ranním vlakem vyrazili po delší pauze do Česko-saského Švýcarska, tentokrát do „naší“ části. Tradiční účastníky velikonočních vandrů, Sokola, Gluma, Šakala, Draka a Tygra, doplňuje Eva a Tygrův nový pes Šmak. Po té, co jsme dali na zastávce Panský sbohem vláčku motoráčku, jsme vykročili na Vlčí horu. Sápání na tamní rozhlednu je zpříjemněno fotkami patrně veškerých podobných zařízení v ČR. Ti zcestovalejší z nás s dobrou pamětí mohou tak zavzpomínat na četné jiné výpravy do českých luhů a hájů. Po okouknutí okolí z věže scházíme přes obec Vlčí hora do švýcarských dolů.
Neděle 4. 4. 2010
Nedaleko ledopádu Betléma zanecháváme bagáž a jdeme se podívat na Brtnický hrádek a Velký pruský tábor. Tématem konverzace je hit letošního jara, elektronický čtečky knih. Již s batohy naše cesta pokračuje přes Kuní vrh na modrou turistickou značku, která se klikatí nad údolím Křinice. U turistického přístřešku opět zahazujeme těžké gemy.
Nalehko jdeme zhlédnout památníček obětem pochodu smrti a bývalou vesnici Zadní Doubrava. Vracíme se po saské straně Křinice, okolo mlýna, co asi není na mapě (podobně jako přechod přes vodu v jeho blízkosti) a kde bohužel není hospoda. Již s věcmi pokračujeme po modré, abychom zanedlouho náklad opět složili. Důvodem je krátká odbočka k Černé bráně, která vyloženě láká k průchodu do tajemného srdce Švýcarska za ní. To, že neuvidíme divoké skály národního parku skryté za neprostupnou Černou bránou, nás nemusí příliš mrzet, protože zkratka po staré cestě k Eustachovi nás nejprve protáhla pustými a bažinatými doly. Nakonec dokonce i přišlo na ústup od staré cesty. Po dlouhém váhání u rybníka, který se usadil na staré cestě, totiž Tygr nevydržel a vyběhl okolo skály Koňský zub na kopec. Držíme se tedy jakési vrstevnice a srnčích stezek a plížíme se pod Růžovou zahradou na jihovýchod. Nakonec vše dobře dopadlo a my se objevujeme na žluté nedaleko Eustacha. U této lovecké chaty padá rozhodnutí sejít na jihovýchod k hypotrase a najít tam nocležiště. To se nakonec povedlo, i oheň vesele plápolá.
Pondělí 5. 4. 2010
Probouzíme se do pošmourného rána. Po ranních procedurách se vracíme zpět na žlutou značku, po které se táhneme až do vsi Doubice. Zde obdivujeme místy až neuvěřitelnou lidovou tvořivost. Jelikož máme času poměrně dost, drápeme se i na zdaleka viditelnou kupu kopce Spravedlnost, ze kterého je nádherný výlet na Lužické hory. Pak už jen pochod na nádraží do Rybniště a vlakem do hlavního města.
účast: Sokol, Tygr, Drak, Eva, Glum, Šakal, Šmak
zapsal: Glum (doplnil Šakal)
foto: Sokol