Prima sezóna
17. - 18. 11. 2007Poslední vandr letošního roku patřil kraji vyhaslých sopek, hradních zřícenin a dávno opuštěných ovocných sadů
strana 2 z 3
Podél Milešovského potoka spěcháme Opárenským údolím na zbytky tzv. Císařských schodů. Staré kamenné stupně, jemně pocukrované nočním sněhem, se kroutí po severních svazích Lovoše. Mizí nepříjemné lepkavé bahno a sněhu s nastoupanou výškou přibývá. Z čedičových polí kousek pod vrcholem se nám otevírá výhled do kraje. Vystoupali jsme nad neprůhlednou hustou a těžkou mlhu, která přikryla kraj pod námi. Z bílé peřiny vykukují jen špičky nejvyšších kopců Českého Středohoří. Všem vévodí kužel Milešovky. Z pod šedé „deky“ je slyšet hluk aut jedoucích od Lovosic přes rozvlněné Středohoří do údolní kotliny k Teplicím. Vrchol Lovoše má slušný sněhový čepec. Bohužel na nějaké velké rozhlížení do kraje pod horou i na rozhledy do dalekých obzorů nejsou podmínky. Mlha sice padla po sychravém ránu do studených údolí těch několika potoků protékajících krajinou sopečných kup, ale oblohu nad námi zakrývá opona neprůhledných bílošedých mraků. Po celý den panuje příšeří. Putujeme krajinou, která je zahalena do neživého studeného světla.
Po krátkém občerstvení v chatě na vrcholu Lovoše sestupujeme zpět do lesa zahaleného mlhou a klesáme západními srázy mohutného kopce vypínajícího se nad Lovosicemi do Režného Újezda. Glum dovádí jako malé děcko a neustále provokuje Šakala, Padáka a Tygra. Vzduchem létají sněhové koule. „Kucííí“ vyrazili na sníh a užívají si to co to jde :-) S klesající výškou ubývá sněhu a přibývá bláta. Mezi Režným Újezdem a Březnem těžce šlapeme po rozblácené polní cestě plné hlubokých kaluží. Po hladině hnědé bahnité vody kalužin pluje ledová tříšť. Kroutíme se po mezích mezi zoranými lány polí. Zoraná země je vlhká a mazlavá. V Březnu u staré Kalvárie si dáváme oběd. Světla rychle ubývá, byť čas poledne je minulostí jen pár minut.
Z Března stoupáme do svahů Ostrého. Turistická značka nás znovu vede do nadmořských výšek, kde se trvale drží sníh. Vrchol Ostrého zdobí krásné čedičové varhany a zbytky zdí někdejšího hradu pánů ze Sulevic. Čedičové sloupky mají krásné bílé sněhové čapky. Ze západních a severních svahů čedičové homole máme pěkný výhled do kraje. Bohužel rychle ubývá světla.
Klesáme do městečka pod hradem, do Milešova. Městečku vévodí zámek, který byl postaven na místě bývalého hradu. Pod zámkem se radíme s mapou, protože se neúprosně blíží čtvrtá hodina odpolední, kdy na kraj padne tma. Z Milešova pokračujeme po silnici směrem na Černčice a nedaleko mostku přes Milešovský potok, podle kterého už jsme dnes jednou šli (Opárenské údolí), si ve strži pod skalním výchozem zřizujeme tábořiště. Stavíme šapitó, připravujeme ohniště, lavičky a dřevo na oheň. Poslední světlo mizí. Vlhký listnatý les a strž s bublajícím potokem přikrývá tma. Zapalujeme oheň. Modřínové klůcky a březovou kůru brzy olizují oranžové plameny. Přikládáme habrové a dubové dřevo. K obloze stoupá těžký nažloutlý kouř. Na olámaných krajích větví listnáčů syčí voda, kterou je listnaté dřevo nasáklé. Ale pozvolna přibývá žhavého popela a brzy topíme slušnými habrovými a dubovými polínky. Oheň se rozhořel a příjemně hřeje. Není nad oheň, kde jako palivo poslouží dřevo z listnáčů. Vaříme večeři a klábosíme. Spát jdeme brzy asi ve 20:00 hod. Noc je tichá a klidná. Spokojeně spíme.
V neděli vstáváme v 7:30 hod. Kdo není líný vaří snídani ze spacáku na vařiči. Balíme, zahlazujeme ohniště a v 8:30 hod. opouštíme strž Milešovského potoka. Po silnici, v mlze, šlapeme na Černčice. Všude leží sníh. Glum a spol. se znovu a znovu pouštějí do sněhových bitek. Od Černčic stoupáme do svahů Milešovky. A osamělý poutník znovu blouzní ...
účast: Tygr, Glum, Padák, Šakal, Sokol
profil trasy
razítka z chat na Lovoši a Milešovce
Praktické informace:
Mapa
č. 10 České Středohoří západ 1 : 50 000 (KČT)
Doprava
- vlak Praha/Masarykovo n. – Opárno
- vlak Žim – Praha/Masarykovo n.
Trasa
1.den: Opárno žel. zast. – Opárno zřícenina hr.- po zel. tur. zn. Opárenským údolím – křižovatka zel. a žl. tur. zn. – po žl. tur. zn. Císařské schody – křižovatka žl. a modrá tur. zn. – modrá tur. zn. Lovoš – křižovatka žl. a modrá tur. zn. – po žl. tur. zn. Režný Újezd – modrá tur. zn. – Březno – Ostrý zřícenina hr. – křižovatka modrá a čer. tur. zn. pod Ostrým – čer. tur. zn. Milešov – z Milešova po silnici na Černčice – noční tábořiště v rokli Milešovského potoka pod silnicí za mostkem se sochou svatého (viz. mapa)
2.den: noční tábořiště – po silnici do Černčic – modrá tur. zn. směr Milešovka – křižovatka modrá a čer. tur. zn. – po modré tur. zn. na vrchol Milešovky – zpět na křižovatku modré a čer. tur. zn. – po čer. tur. zn. Bílka – Žim žel. st.
Zajímavosti v knihách a na webu
Knihy
M. Nevrlý – Nejkrásnější sbírka/Kraj barevných keřů (nakladatelství Skauting, Liberec 1998)
M. Mysliveček, L. Koubová, F. Vrbenská – Čas hradů v Čechách 1 (nakladatelství Horizont, Praha 1994)
T. Durdík – Encyklopedie českých hradů (nakladatelství Libri, Praha 1996)
Web
Stránky Petra Fabiana (skvělá panoramatická fota Středohoří)
Portál České středohoří.cz
Poznámka
Výše uvedené informace pokládejte pouze za jakýsi „nástřel“. Informace zde uvedené byly získány na základě osobních pocitů a zkušeností. Správnost uvedených údajů nemusí být stoprocentní.
