Podunajská stezka

11. - 15.8.2006

strana 1 z 3

Už dlouho dopředu jsme měli jasno, že chceme vyjet na kolech. V přátelské atmosféře nuselské hospody Chapadlo se nám podařilo dohodnout i „kam“ a „kdy“. Do odjezdu jsme ještě stihli plány sice lehce pozměnit, důležité však je, že jsme nakonec skutečně odjeli. A to ve dvou skupinách – v pátek měli z Prahy k Lipnu vlakem vyrazit Drak s Kamilou a Káčou. O den pozděj i se měli cestou na Linz setkat s Glumem a Lampou, kteří si našli vlak jedoucí až do Passau. O tom, že bylo všechno jinak se dočtete v následujících odstavcích.

cesta Draka, Kamily a Káčy

Jediný rozumný vlak, který se nám hodil, vyjížděl z Hlaváku v půl sedmé ráno. Poctivě jsme tedy nařídili budíky a s trochou klení vyrazili na nádraží. Stihli jsme pouze koupit jízdenku než jsme odhalili kritický omyl – totiž, že vlak jede v 6:23 a nikoliv 6:32, jak jsme si do té chvíle mysleli. Ani zuřivý úprk na nástupiště nám nestačil k vyrovnání tohoto rozdílu. Z vlaku jsme viděli už pouze zadní světla.

Záložní řešení se opíralo o vlak jedoucí do Budějovic o hodinu později, což nám alespoň nabídlo dostatek času k nákupu chutné snídaně a nechutného čtiva (novin). S pohodlnou rezervou jsme to tentokrát stihli. Štěstí se na nás usmálo i v cílové stanici, kde jakoby přímo na náš čekal vlak jedoucí do Horního Dvořiště. Původní ztrátu se tedy porařilo částečně zacelit. Bez delšího otálení jsme usedli na kola a vyrazili přímo na jih. Kopcovatým terénem jsme postupovali do rakouského vnitrozemí sice pomalu, ale jistě. Chvilkovou průtrž mračen jsme přečkali pod střechou místní auto-tuning dílny, pozorujíce bahenní závody na poli. K odpoledni jsme překonali poslední stoupání a pustili se střemhlav na dlouhý sjezd do Linze. Plně naložený a osazený tandem dosahoval místy rychlostí spíše automobilových. Cesta nás dovedla až na břeh Dunaje, kde jsme u informačního stánku nabrali zásobu letáku a map a vyrazili hledat kemp. Našli jsme jej u pěkného jezera Pleschinger See a spokojeně se ubytovali. Glumovi jsme dali vědět, kde jsme a po zbytek večera jsme určovali národnosti a sexuální orientaci ostatních kempařů. V mnoha případech jsme byli na pochybách.

Sobota se představila už asi ve čtyři hodiny v noci silným deštěm, který vydržel až do rána. Ráno ovšem nepřestal a pokračoval bez přestávky celý den až do večera, kdy konečně uznal své vítězství a odebral se jinam. Vcelku jednomyslně jsme se rozhodli celý den přečkat v suchu v Linzi a zjednodušit tak Glumovi cestu. Ve stanu bylo brzy těsno, přesunuli jsme se tedy do umývárek. Tam byla zase nuda, tak jsme vyrazili do města, kde jsme obsadili stůl v McDonaldu a vychytralým systémem „1 cheesburger za 15 minut“ jsme po několik hodin udržovali dojem docela normálních zákazníků. Když se po několikáté obměnil celý personál restaurace, rozhodli jsme se pro změnu a šli jsme, stále za deště, očumovat do obchodů. Ani to člověka nezabaví na dlouho a proto padla volba na jakési muzeum budoucnosti, o kterém jsme se dočetli v letácích z předchozího dne. Vstup přišel každého na pouhé Euro padesát a zavírali až v šest, takže o program bylo postaráno. V muzeu toho ale moc nebylo a atrakce, které jsme objevili, jsme z počátku nijak valně nechápali. Času ale bylo dost a proto jsme brzy přišli celé expozici na kloub. Jednalo se o moderní variantu Guilliverových cest, kdy si člověk u vchodu vyzvedl tajemnou krabičku s čárovým kódem a s její pomocí objevoval technologie budoucnosti. Mohl se nechat sám nasnímat kamerou, umístit do 3D prostředí promítaného na stěnu, volně otáčet kamerou pomocí pohybů těla, skákat přes virtuální švihadlo apod. Děti se bavily tvorbou nových figurek z formelíny a jejich následnou digitalizací v 3D scanneru. Jistá místnost ale obsahovala i docela normální počítače s připojením na internet, takže jsme si alespoň zjistili předpověď počasí. Nebyla špatná, stejně jako výhled z nejvyššího patra muzea, kde se nacházela restaurace. S lehce optimistickou náladou jsme napodruhé trefili správný výtah a odjeli zpět do kempu najíst se a počkat na Gluma s Lampou.

stránky: 1, 2, 3

účast: Drak, Kamila, Káča, Glum, Lampa

zapsal: Drak a Glum