Roverský Řád Rodu Sovy

Potvur krakowsky stylowy

Tradiční výpad do polského Krakova.

fotogalerie

strana 3 z 3

Na pondělní den máme naplánovanou návštěvu unikátních solných dolů Wieliczka, vzdálených asi 20 kilometrů od Krakova. I když je pondělí, tak na místě jsou mraky lidí. Nechce se nám čekat, a tak jako správní slované se nebojíme jít na prohlídku v polštině (Glum a Šakal mají tedy výhodu, že v dolech už alespoň jednou byli). Doly jsou jako vždy parádní a rozhodně doporučujeme je navštívit. Tradičně se držíme co nejvíc vzadu abychom měli z prohlídky co nejvíc. Asi největším zážitkem je pak návštěva obřího sálu a solného jezera. Samotný důl má hloubku až 327 m. Turistická trasa vede ovšem pouze v hloubkách od 64 do 135 metrů pod zemí. Součástí sálů a chodeb jsou i vytesané plastiky králů, bůžků, svatých a skřítků. Novinkou oproti naší minulé návštěvě je i otevřená podzemní restaurace, jejímž lákadlům Glum pochopitelně nemohl odolat, čímž se návštěva lehce protáhla. Okolo druhé hodiny se vracíme do hostelu, obědváme poté vyrážíme, jak jinak než za pořádné mlhy, k dalším pamětihodnostem. Na Krakově je zajímavé, že v každé druhé ulici je krámek, nebo spíše okénko s poetickým názvem Alko-hole, kde je možné sehnat v jakoukoliv denní dobu něco k pití.

Co by to ovšem bylo za návštěvu, pokud bychom nenavštívili historickou rezidenci polských králů hrad Wavel a katedrálu sv. Stanislava a sv. Václava. Cestu hradu volíme trochu netradičně podél řeky přes Klasztor Na Skałce a přilehé zahrady. Na návrší samozřejmě navštěvujeme i katedrálu, která tone v mlze. Ačkoliv je podle hodinek teprve mezi 16-17 hodinou, v reálu to vypadá jako mezi 22-23 hodinou. Po prohlídce se uchylujeme opět do Kaziměře do liduprázdné hospůdky vybavené v rustikální stylu. Zde hrajeme, jak jinak, shit-head, kterého se stále nemůžeme pořádně nabažit. Závěr večera ovšem patří deskovkám na hostelu.

Ráno si dopráváme poněkud delší spánek – je přece státní svátek. Krakov tone stále v nehybné, nízké mlze, a proto vyrážíme zpět do vlasti a jejího hlavního města. Po cestě se nic zajímavého nestalo – prokleté Czechowice-Dziedzice objíždíme obloukem, krátká zastávka v Ostravě a odpoledne jsme již v Praze.

stránky: 1, 2, 3

účast: Glum, Zuzka, Mikeš, Šakal, Šejk

zapsal: Šakal

foto: Mikeš, Šakal