nepřihlášen/a | přihlásit

Krajní meze

16. - 18. 11. 2018

Název akce byl vymyšlen až na dalším vandru a abych řekl pravdu, tak vůbec nevím, co má vyjadřovat.

strana 2 z 2

Požárním průsekem pokračujeme dále až na nezalesněnou plochu, pokrytou vřesem, kde se nám otevírá výhled na severozápadní část Brd. Na ploše se rovněž nachází několik bunkrů z předválečného období, které sloužili jako testovací cíle pro střely. Největší z bunkrů si dokonce zahrál ve filmu Obecná škola. Je to ta scéna, kdy Zdeněk Svěrák odpaluje Panzerfaust. Za bunkrem se otáčíme zpět a míříme zpátky k batohům. Po cestě ještě míjíme památník leteckého nehody L 159A Alca, ke kterému došlo 24.2.2003. Po vyzvednutí věcí z hustníku jdeme ještě kousek a hledáme vhodné místo k tábořišti. Nakonec jej nalézáme na malém přítoku Pilského potoka. Společnými silami stavíme poctivé ohniště, ergonomicky přívětivé lavičky a hromadu dřeva na topení. Již za tmy vaříme společné fazole, poté již jen kecáme a dost brzo, okolo deváté, jdeme spát.

neděle

V noci jsme praktickou zkouškou ověřili teorii o tom, že pokud má člověk větší spacák a moc se do něj oblékne, tak ho oblečení naopak izoluje od stěny spacáku a je mu větší zima. Ráno si tak pro zahřátí zapalujeme ohníček a snídáme u něj. Balíme, maskujeme ohniště a vracíme se přes lesní cesty na hlavní cestu s modrou značkou. Poté postupujeme několik kilometrů, načež se odpojujeme a zkratkou stoupáme vzhůru abychom se napojili na cestu „Pražská linka“. „Pražská linka“ vede úplně rovně skoro 3 km a končí těsně pod vrcholem Prahy. Název Praha prý pochází pravděpodobně z dob národního obrození, kdy ho tak pojmenovali místní vlastenci. No, moc nápadití tedy nebyli. Každopádně Praha je po Toku druhý nejvyšší kopec v Brdech. Nejvyšší bod je podobně nenápadný jako na Toku. I zde pořizujeme vrcholové foto. Na vrcholové plošině Prahy se za druhé světové války nacházel německá radarová ústředna, určená pro navádění německých nočních stíhačů. Z ústředny zbylo jenom kamenné přízemní torzo, ze kterého je výhled na jihozápadní prostor Brd. Dnes se vrcholu zachází meteorologická věž s radarem. Zajímavostí je, že tato věž (postavená v roce 1999), nahradila meteorologický radar v Praze – Libuši. Ten už od té doby nefunguje, ačkoliv si většina lidí myslí že ano. Kousek od věže na sluníčku svačíme/obědváme. Po zpevněných cestách sestupujeme do „podhůří“ Brd až do vesnice Nepomuk. Nepomuk je poměrně pěkná vesnička s klasickým betonovým konzumem na návsi. Za vesnicí konečně jdeme po normální polní/lesní cestě, což je v Brdech vlastně skoro výjimka. Před Rožmitálem se na chvilku zastavujeme u bývalého morového hřbitova. Na tomto hřbitově byl jeden čas pohřben nejslavnější obyvatel Rožmitálu Jan Jakub Ryba, jak se dozvídáme z informační cedule. Jelikož spáchal sebevraždu, tak nemohl být pohřben na hřbitově kostela, ale právě zde. Nakonec se nad ním po pár desítkách let smilovali a dnes je pochován na hřbitově u kostela. Poté už jen procházíme skrz celý starý i nový Rožmitál, dáváme jídlo v restauraci na okraji rybníku a s přestupem v Příbrami se vracíme autobusem do Prahy (jakože do města, ne na ten kopec).

stránky: 1, 2

účast: Glum, Padák, Karel, Šakal

zapsal: Šakal

Čilé sobotní ráno
Zmrzlá půda
Nápoje & výhledy
Vyhlídka Kazatelna
Zima & slunce
Brdské zpevněné cesty
Prosluněný les
Jako fakt?
Tok 865 m. n. m.
To není jezírko, to je cesta.
Vřesy a smrky
Dopadová plocha Jordán
Bunkr Houpák
Ráno u ohníčku
Praha 862 m. n. m.
Meteorologická věž na Praze
Glum
Co to tam vlastně vidíme...
Bývalý morový hřbitov
Cesta do Rožmitálu

foto: Padák

TOPlist