nepřihlášen/a | přihlásit

Javoří hory

21. - 23. 3. 2008

Páteční deštivá noc ve stodole na mlatě v opuštěném, rozpadlém a přece krásném kamenném statku nad Martínkovicemi. Nádherné barokní fary v Martínkovicích a Heřmánkovicích. Fantastické barokní kostely rozeseté po kraji postavené podle projektů Kryštofa a Kyliána Ignáce Dientzenhofera. Vojenský hřbitov ruských, srbských a rumunských vojáků z doby 1. světové války. Putování hraničním průsekem v čerstvém prašanu. Historický kamenný sloup na trojmezí Čech, Slezska a Kladska. Jednoduše i přes ne příliš dobré počasí přenádherný výpad do Broumovského výběžku.

strana 2 z 2

Za dvorci na záhumenku ovocné stromy a zelinářské záhony a za nimi podél mezí mezi remízky už jen lány luk, pastvin a podhorských políček. Lánové obce, zdánlivě nekonečné vesnice bez konce podél cest táhnoucí se k Javořím horám, k zemské hranici.

Na krajích lesů se tu a tam v podhorských údolích zaleskne hladina lesní tůně či malého rybníčku. Pod uschlým listím z posledního podzimu rozryto černou zvěří vydechuje své jedovaté výpary černé bahno horské mokřiny. Poslední mez, poslední březový remízek. Trávu z pastvin a podhorských luk střídá jehličí a uschlé listí. Svahy jsou stále strmější a údolí sevřenější. Koryta potoků se mění v úzké skalní strže. Pevné cesty se mění v úzké stezky a na mnoha místech často mizí beze stopy mezi stromy hraničního lesa. Na samém vrcholu hřebene pak černošedá kamenná pole prorostlá šedými kmeny statných starých buků. Lesní ticho tam ruší jen vítr pohrávající si s dávno uschlým bukovým listím. Broumovský výběžek, Javoří hory, opuštěný kout na severovýchodě českého pohraničí.....

stránky: 1, 2

účast: Glum, Šakal, Sokol

Post scriptum

Glum mě asi bude chtít vytahat za uši, že zápis není spíše o podrobnostech naší cesty, co kdo řekl, udělal apod. On to tak má rád. Ale už za páteční noci jsem v rozpadlé stodole propadl celkové atmosféře kraje. Pokusil jsem se ji tedy alespoň ve zkratce o pár řádek výše trochu přiblížit. Mnohé v odstavcích mého neumělého textu chybí. Bylo by to předlouhé povídání o polských sněžných pláních v sedle Dworki, masívu Sovích hor táhnoucích se po rozfoukaném obzoru, sněhových vločkách vířících ve studeném větru na mezích pod Červeným křížem, mohutných bucích pokrytých čerstvým sněhovým popraškem vysoko nad Šonovským údolím, o statných černých tažných koních frkajících v ohradě jednoho statku ve Vižňově, o krásných litinových sloupech a zábradlí obrovského nádraží v Meziměstí atd. Mnohé nejsem vůbec schopen převést na papír. Asi by se vyplatilo, aby jste vše viděli na vlastní oči. Myslím, že do broumovské kotliny a lesů Javořích hor by se vyplatilo minimálně ještě jednou zajet.

profil trasy vandru

Praktické informace:

Mapa

č. 26 Broumovsko,
Góry Kamienne a Stolowe
1 : 50 000 (KČT)

Doprava

  • vlak Praha Hl.n. – Broumov přes Týniště n. O., bus Broumov – Otovice/křižovatka (jezdí pouze malý mikrobus)
  • vlak Meziměstí – Praha Hl.n. přes Týniště n. O. a Choceň

Trasa

pátek večer:
Otovice/křižovatka – po silnici do Martínkovic – ke kostelu sv. Jiří a sv. Martina u NPR Hoprich – noc ve stodole hospodářského dvora u kostela

1.den: stodola u kostela sv. Jiří a sv. Martina – Ruský hřbitov – Otovice/křižovatka – po neznačené cestě na S pod Černý vrch – dále na mostek přes Černý potok a pod Rožmitálský kopec – přes pole na silnici pod Farským lesem – kostel sv. Markéty nad Šonovem – Šonov – dále po loukách a polních cestách na okraj lesa pod Homolí – NPR Sopka – z Homole po lesní cestě na st. hranici k patníku 196/9 – po st. hranici na SZ – NPR Vysoká – sedlo Dworki – hraniční patník 200/5 – odtud lesem a po neznačené cestě na modrou tur. zn. na loukách u NPR Zadní Homole – kamenolomy na S konci Rožmitálu – po žluté tur. zn. znovu na louky pod Zadní Homolí – noční tábořiště na okraji lesa nad polní cestou mezi modrou a žlutou tur. zn.

2.den: noční tábořiště – po žluté tur. zn. pod Bobří vrch k dřevařské boudě (kůlně) – po lesních cestách k Třípanskému kameni (trojmezí Čech, Slezska a Kladska, u mezníku je přímo hraniční patník 204/3) – zpět k dřevařské boudě – po žluté tur. zn. na silnici na J okraji Janoviček – po silničce nad plovárnou do Heřmánkovic – kostel Všech svatých v Heřmánkovicích – od kostela po žluté tur. zn. směr Hraniční vrch – na okraji lesa odbočit po lesní cestě do Uhlířského údolí k NPR Slatina – Uhlířské údolí – po lesních cestách kolem Červeného kříže a po loukách do Ruprechtic – z Ruprechtic od kravína po loukách a mezi remízky do Vižňova – kostel sv. Anny ve Vižňově – po silnici do Meziměstí na nádraží ČD

Broumovsko na webu

www.broumovsko.cz

Poznámka

Výše uvedené informace pokládejte pouze za jakýsi „nástřel“. Informace zde uvedené byly získány na základě osobních pocitů a zkušeností. Správnost uvedených údajů nemusí být stoprocentní.

Překrásná kamenná barokní fara ze 17. století nad Martínkovicemi tvořící jeden celek s opuštěným hospodářským dvorem (chlévy, stodola, sýpka) a  působivým hřbitovem u kostela sv. Jiří a sv. Martina (pohled z hospodářského dvora).
Stodola hospodářského dvora barokní fary nad Martínkovicemi, kde jsme strávili na mlatě páteční deštivou a větrnou noc. Prohlídka chátrající usedlosti byla fantastická. Škoda, že zub času zde zahlodal už hodně hluboko.
Půda stodoly hospodářského dvora u barokní fary nad Martínkovicemi. Bylo možné si prohlédnout nádhernou vazbu krovu a zajímavá štítová okna.
Budoucí architekt Šakal si pozorně prohlédl celý starobylý hospodářský dvorec. Noc ve starobylé usedlosti v čase studené noci, kdy venku leje jako z konve a ve škvírách rozpadajících se stodolních vrat hučí vítr má své neopakovatelné kouzlo.
Kostel sv. Jiří a sv. Martina nad Martínkovicemi. Barokní přestavba 1692 – 1698. Stavitel Martin Allia. Uvnitř fresková výzdoba. V roce 1990 byl kostel vykraden. Přístupný pouze v čase bohoslužeb.
Chlévy hospodářského dvora barokní fary nad Martínkovicemi. Původní krmné žlaby, nádherné klenby.
Glum překládá německé nápisy na kapličce Křížové cesty která se zachovala kolem hřbitova a hospodářského dvora u kostela sv. Jiří a sv. Martina nad Martínkovicemi.
Působivá je nejen fara, ale i masivní kamenná zeď opatřená sedlovou stříškou z pálených tašek, která tvoří hranici mezi hřbitovem a hospodářským dvorem (Martínkovice).
Barokní fara a hřbitov aneb krása vtělená do kamene. Návštěva tohoto místa je působivým zážitkem i pro ty nejpřesvědčenější ateisty. Zejména fara a několik starých německých náhrobků mají neobyčejné kouzlo.
Ruhe santi.
Staré německé náhrobky plné švabachových kudrlinek. Hřbitov u kostela sv. Jiří a sv. Martina nad Martínkovicemi.
Starý hřbitov plný krásných starých náhrobků spojený v jeden celek se starým pomalu se rozpadající hospodářský dvorcem. I přes špatný stav si barokní fara zachovává své genius loci. Martínkovice, broumovská kotlina.
Pomník ruským a srbským zajatcům nad Martínkovicemi v místě vojenského hřbitova z doby 1. sv.v. Pod hřbitovem na místě dnešního letiště AK Broumov stávaly kdysi baráky zajateckého tábora. Nápisy na pomníku jsou v němčině a srbštině.
Glum bravurně přeskakuje Černý potok pod Černým vrchem nedaleko lánové obce Rožmitál. Aneb trénink na útěk před rozběsněným stádem býků, které by se teoreticky mohlo popásat na broumovských pastvinách při naší příští návštěvě .....
..... Šakal podle hesla těžko na cvičišti lehko na bojišti se do tréninku akce Úprk před býky nemohl nezapojit .....
..... A Glum si dal na pokyn Sokola noch einmal jump, aby dokonale vypiloval techniku.
Kostel sv. Markéty v Šonově. Mistrovské dílo K. I. Dientzhofera a jedna z perel broumovské kotliny. Stavba 1726 – 1730. Bohužel kostel je v současnosti těžce poškozen a interiér byl z větší části rozkraden.
Homole 648 m. Glum na dně jámy tzv. Šonovské sopky. Na výchozu vulkanitů zde vznikla rozsáhlá soustava puklin, která funguje jako ventaroly. Jde o výrony horkého vzduchu, fungující za pomoci komínového efektu.
Šakal a Glum na úpatí Vysoké vystoupali na zemskou hranici ukrytou v lesním průseku svahů Javořích hor ...
Pochod prašanem ve svazích Vysoké. Pevné cesty se mění v úzké stezky a na mnoha místech mizí beze stopy mezi stromy hraničního lesa ...
Večerní oheň v lese nad loukami u Zadní Homole.
Heřmánkovice, jedna z typických lánových obcí broumovska. První zmínky o obci jsou zaznamenány po roce 1253. V obci je mnoho působivých původních staveb. Bohužel často ve velmi špatném stavu.
Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích. Stavba 1722 – 1726. Autor K. I. Dientzhofer. Zajímavé stropní malby. Cennější mobiliář z důvodu krádeží po roce 1990 odvezen. Kostel stojí uprostřed hřbitova na návrší nad obcí a je její hlavní dominantou.
Hřbitov v Heřmánkovicích. Bohu zaslíbený kraj ...
Hřbitov v Heřmánkovicích.
Barokní fara a kostel Všech svatých v Heřmánkovicích. Dokonalé souznění. Kostel přístupný pouze v čase bohoslužeb.
Vižňov. Osamoceně stojící sochy světců zkrášlují zbožný kraj na severovýchodě českého pohraničí ...
TOPlist