nepřihlášen/a | přihlásit
strana 2 z 2
Za dvorci na záhumenku ovocné stromy a zelinářské záhony a za nimi podél mezí mezi remízky už jen lány luk, pastvin a podhorských políček. Lánové obce, zdánlivě nekonečné vesnice bez konce podél cest táhnoucí se k Javořím horám, k zemské hranici.
Na krajích lesů se tu a tam v podhorských údolích zaleskne hladina lesní tůně či malého rybníčku. Pod uschlým listím z posledního podzimu rozryto černou zvěří vydechuje své jedovaté výpary černé bahno horské mokřiny. Poslední mez, poslední březový remízek. Trávu z pastvin a podhorských luk střídá jehličí a uschlé listí. Svahy jsou stále strmější a údolí sevřenější. Koryta potoků se mění v úzké skalní strže. Pevné cesty se mění v úzké stezky a na mnoha místech často mizí beze stopy mezi stromy hraničního lesa. Na samém vrcholu hřebene pak černošedá kamenná pole prorostlá šedými kmeny statných starých buků. Lesní ticho tam ruší jen vítr pohrávající si s dávno uschlým bukovým listím. Broumovský výběžek, Javoří hory, opuštěný kout na severovýchodě českého pohraničí.....
účast: Glum, Šakal, Sokol
Post scriptum
Glum mě asi bude chtít vytahat za uši, že zápis není spíše o podrobnostech naší cesty, co kdo řekl, udělal apod. On to tak má rád. Ale už za páteční noci jsem v rozpadlé stodole propadl celkové atmosféře kraje. Pokusil jsem se ji tedy alespoň ve zkratce o pár řádek výše trochu přiblížit. Mnohé v odstavcích mého neumělého textu chybí. Bylo by to předlouhé povídání o polských sněžných pláních v sedle Dworki, masívu Sovích hor táhnoucích se po rozfoukaném obzoru, sněhových vločkách vířících ve studeném větru na mezích pod Červeným křížem, mohutných bucích pokrytých čerstvým sněhovým popraškem vysoko nad Šonovským údolím, o statných černých tažných koních frkajících v ohradě jednoho statku ve Vižňově, o krásných litinových sloupech a zábradlí obrovského nádraží v Meziměstí atd. Mnohé nejsem vůbec schopen převést na papír. Asi by se vyplatilo, aby jste vše viděli na vlastní oči. Myslím, že do broumovské kotliny a lesů Javořích hor by se vyplatilo minimálně ještě jednou zajet.
profil trasy vandruč. 26 Broumovsko,
Góry Kamienne a Stolowe
1 : 50 000 (KČT)
pátek večer:
Otovice/křižovatka – po silnici do Martínkovic – ke kostelu sv. Jiří a sv. Martina u NPR Hoprich – noc ve stodole hospodářského dvora u kostela
1.den: stodola u kostela sv. Jiří a sv. Martina – Ruský hřbitov – Otovice/křižovatka – po neznačené cestě na S pod Černý vrch – dále na mostek přes Černý potok a pod Rožmitálský kopec – přes pole na silnici pod Farským lesem – kostel sv. Markéty nad Šonovem – Šonov – dále po loukách a polních cestách na okraj lesa pod Homolí – NPR Sopka – z Homole po lesní cestě na st. hranici k patníku 196/9 – po st. hranici na SZ – NPR Vysoká – sedlo Dworki – hraniční patník 200/5 – odtud lesem a po neznačené cestě na modrou tur. zn. na loukách u NPR Zadní Homole – kamenolomy na S konci Rožmitálu – po žluté tur. zn. znovu na louky pod Zadní Homolí – noční tábořiště na okraji lesa nad polní cestou mezi modrou a žlutou tur. zn.
2.den: noční tábořiště – po žluté tur. zn. pod Bobří vrch k dřevařské boudě (kůlně) – po lesních cestách k Třípanskému kameni (trojmezí Čech, Slezska a Kladska, u mezníku je přímo hraniční patník 204/3) – zpět k dřevařské boudě – po žluté tur. zn. na silnici na J okraji Janoviček – po silničce nad plovárnou do Heřmánkovic – kostel Všech svatých v Heřmánkovicích – od kostela po žluté tur. zn. směr Hraniční vrch – na okraji lesa odbočit po lesní cestě do Uhlířského údolí k NPR Slatina – Uhlířské údolí – po lesních cestách kolem Červeného kříže a po loukách do Ruprechtic – z Ruprechtic od kravína po loukách a mezi remízky do Vižňova – kostel sv. Anny ve Vižňově – po silnici do Meziměstí na nádraží ČD
Výše uvedené informace pokládejte pouze za jakýsi „nástřel“. Informace zde uvedené byly získány na základě osobních pocitů a zkušeností. Správnost uvedených údajů nemusí být stoprocentní.