nepřihlášen/a | přihlásit
strana 1 z 2
..... Zapadlý kraj v pohraničí, daleko na severovýchodě u zemské hranice. Od zbytku Čech ho odděluje vysoká skalní hradba pískovcových věží, stěn a dolů. Dobře vytopeným vláčkem se tam za studené březnové noci jede z Prahy déle než čtyři hodiny. Broumovská kotlina. Kraj vlnících, travou porostlých mezí a pahorků, které se zvolna zdvihají na zemskou hranici ukrytou v lesním průseku svahů Javořích hor.
Středem té zapadlé a Bohu zaslíbené kotliny meandruje říčka Stěnava. Její vody po staletí protékají pod travnatými pláněmi broumovských pastvin. Nad hlinitopísčitou rovinou údolní nivy se tu pyšně rozpínají starobylé zdi a věže z pevného kamene. Klášter sv. Václava mnichů řehole sv. Benedikta. Starobylé duchovní centrum broumovské kotliny. Zbožnost je vlastní celému tomu kraji tam daleko na severovýchodě. Nespočet kostelů, kapliček, křížků, kalvárií a osamoceně postávajících soch světců zdobí návrší nad kdysi klášterními vesnicemi, louky, staré aleje i blátivé cesty polňačky v pastvinách pod lesní hradbou Javořích hor.
Od Stěnavy vybíhají do strání a lesů hraničního hřebene mělká údolí potoků. Tudy vedou cesty k žulovým patníkům hraničního hřebene. Podél cest rozesety na mezích nad potoky je možné spatřit stavení vesnic, které tu kdysi na příkaz krále Václava I. zvaného Jednooký založili osadníci pozvaní z dalekého německého Durynska. Usedlosti se táhnou podél cest a potoků z broumovské údolní nivy daleko, daleko až pod samý okraj hraničních lesů. Prastaré dvorce obehnané pevnou kamennou zdí s velikými dřevěnými vraty, velikým dvorem, velkým kamenným obytným domem, stodolou, podsklepenou sýpkou a chlévy. Některé jsou dosud zachované, jiné pomalu zub času rozkládá. Obnažené a kdysi pevné vazby střešních krovů ničí plísňové houby a drsné horské podnebí, pálené tašky sedlových střech pomalu odpadávají a obvodové pevné zdi z mohutných kopáků se pozvolna proměňují v ruiny. Vytlučená okna a hromady špinavých střepů v kdysi útulných světnicích jsou symbolem zkázy a zmaru, který do zbožného kraje přinesla poslední válka a s ní spojené následné události.
účast: Glum, Šakal, Sokol
Post scriptum
Glum mě asi bude chtít vytahat za uši, že zápis není spíše o podrobnostech naší cesty, co kdo řekl, udělal apod. On to tak má rád. Ale už za páteční noci jsem v rozpadlé stodole propadl celkové atmosféře kraje. Pokusil jsem se ji tedy alespoň ve zkratce o pár řádek výše trochu přiblížit. Mnohé v odstavcích mého neumělého textu chybí. Bylo by to předlouhé povídání o polských sněžných pláních v sedle Dworki, masívu Sovích hor táhnoucích se po rozfoukaném obzoru, sněhových vločkách vířících ve studeném větru na mezích pod Červeným křížem, mohutných bucích pokrytých čerstvým sněhovým popraškem vysoko nad Šonovským údolím, o statných černých tažných koních frkajících v ohradě jednoho statku ve Vižňově, o krásných litinových sloupech a zábradlí obrovského nádraží v Meziměstí atd. Mnohé nejsem vůbec schopen převést na papír. Asi by se vyplatilo, aby jste vše viděli na vlastní oči. Myslím, že do broumovské kotliny a lesů Javořích hor by se vyplatilo minimálně ještě jednou zajet.
profil trasy vandruč. 26 Broumovsko,
Góry Kamienne a Stolowe
1 : 50 000 (KČT)
pátek večer:
Otovice/křižovatka – po silnici do Martínkovic – ke kostelu sv. Jiří a sv. Martina u NPR Hoprich – noc ve stodole hospodářského dvora u kostela
1.den: stodola u kostela sv. Jiří a sv. Martina – Ruský hřbitov – Otovice/křižovatka – po neznačené cestě na S pod Černý vrch – dále na mostek přes Černý potok a pod Rožmitálský kopec – přes pole na silnici pod Farským lesem – kostel sv. Markéty nad Šonovem – Šonov – dále po loukách a polních cestách na okraj lesa pod Homolí – NPR Sopka – z Homole po lesní cestě na st. hranici k patníku 196/9 – po st. hranici na SZ – NPR Vysoká – sedlo Dworki – hraniční patník 200/5 – odtud lesem a po neznačené cestě na modrou tur. zn. na loukách u NPR Zadní Homole – kamenolomy na S konci Rožmitálu – po žluté tur. zn. znovu na louky pod Zadní Homolí – noční tábořiště na okraji lesa nad polní cestou mezi modrou a žlutou tur. zn.
2.den: noční tábořiště – po žluté tur. zn. pod Bobří vrch k dřevařské boudě (kůlně) – po lesních cestách k Třípanskému kameni (trojmezí Čech, Slezska a Kladska, u mezníku je přímo hraniční patník 204/3) – zpět k dřevařské boudě – po žluté tur. zn. na silnici na J okraji Janoviček – po silničce nad plovárnou do Heřmánkovic – kostel Všech svatých v Heřmánkovicích – od kostela po žluté tur. zn. směr Hraniční vrch – na okraji lesa odbočit po lesní cestě do Uhlířského údolí k NPR Slatina – Uhlířské údolí – po lesních cestách kolem Červeného kříže a po loukách do Ruprechtic – z Ruprechtic od kravína po loukách a mezi remízky do Vižňova – kostel sv. Anny ve Vižňově – po silnici do Meziměstí na nádraží ČD
Výše uvedené informace pokládejte pouze za jakýsi „nástřel“. Informace zde uvedené byly získány na základě osobních pocitů a zkušeností. Správnost uvedených údajů nemusí být stoprocentní.