nepřihlášen/a | přihlásit
strana 1 z 3
Pátek 27. 12. 2013
Ráno před domem zastavuje převeliké auto Volkswagen LT, s řidičem Karlem a Glumem. Auto nese barvy Karlova zaměstnavatele, našeho oblíbeného Aleše – chlapíka. Nakládáme potřebné věci a letos nově i lyže, jelikož Mnichov se nachází nedaleko (no asi 100 km) od známého lyžařského střediska Garmisch-Partenkirchen (dále jen Ga-Pa).
Tradiční „západní“ cesta po D5 nepřinesla nic zajímavého. Glum už X let mluví o návštěvě tajemného hradu kousek za hranicemi, a jelikož času máme dost, sjíždíme z dálnice a míříme k němu. Hrad, či spíše zbytky hradu, se vypíná na vrcholku kopce obklopen vesnicí, nesoucí stejné jméno jako hrad a to Leuchtenberg. Hrad je bohužel zavřený a tak ho obdivujeme pouze zvenku.
Naše další zastávka po cestě je Řezno - Regensburg. Zde navštěvujeme v ulici Walhalla Allee náš oblíbený německý obchod REAL. Po nákupu klasických poživatin se přesouváme do sousedního Getranke Marktu, kde nakupujeme klasické německé tekuté produkty. Někteří si i na chuť dávají vynikající housku s bratwürstem.
V podvečer již parkujeme před Jarovým domem na předměstí Mnichova v Soldauer Straße 23.
Po přivítání a ubytování jsme přesunuti do obývacího pokoje, kde koukáme na německé zprávy a komunikujeme v němčině. Jaro nám nabízí i mnichovský Augustiner – vynikající pivo a lehce nás školí o tom, jak ho nalévat a pít. Pozdě večer ještě koukáme, jak jsou na tom v Ga-Pa se sněhem. Žádná sláva to není, ale přesto se rozhodujeme tam brzo ráno vyrazit.
Sobota 28. 12. 2013
Ráno vstáváme pro některé až nelidsky brzo. Proplétáme se ranním Mnichovem a po dálnici míříme do Ga-Pa. Cesta probíhá hladce a až těsně před Ga-Pa se dostáváme do kolony, která popojíždí krokem. V samotném městě trochu bloudíme – omylem odbočujeme ke skokanským můstkům, kde není žádná sjezdovka. Rychle zjednáváme nápravu a po chvíli již parkujeme auto kousek od dolní stanice lanovky. Glum jenž si, i přes radu zkušenějších lyžařů, nechal lyžařské boty přes mrazivou noc venku v autě, teď trpce lituje. Za asistence 3 lidí se nakonec povedlo dostat jeho nohy do bot.
Za (pro nás) nehorázné peníze kupujeme permice a vyrážíme brousit svahy. Jezdí se poměrně dobře, akorát je zde brutální množství lidí, což kvalitu lyžování o mnoho procentních bodů snižuje. Přes den se nic zajímavého nestalo, až na jednu výjimku a to Tahákův pád. Prudká černá sjezdovka nedopřála Tahákovi klidnou jízdu a po 20 metrech ho položila na zem a nechala ho sjet po zádech téměř 100 m. Nutno podotknout, že na začátku ještě Tahák doslova čistě „podkosil“ nebohou, nic netušící, dívku. Nikomu se naštěstí nic nestalo a tak sbíráme Tahákovu lyži a o 100 metrů níže mu jí pomáháme nasadit.
Po návratu do Soldauer Straße a večeři hrajeme společně s Jarem a jeho dcerou Thalií a synem Serafínem stolní hru Dominion. Večer ještě padá rozhodnutí jet na lyže až pozítří, kdy by mohlo být na sjezdovkách méně lidí.
účast: Glum, Karel, Šakal, Tahák
zapsal: Šakal
Vysvětlení názvu naleznete zde
Pokud by Vás zajímalo více o tom co se dělo v pivnici Hofbräuhaus doporučujeme film Hitler: Vzestup zla
foto: Šakal (omluvte prosím kvalitu fotek - foceno sice německou optikou Zeiss, ale zabudované ve finském mobilním telefonu s americkým softwarem)